Partyzán - 1955

1954–55 V tomto školním roce stála v čele skupiny skupinová rada tohoto složení: Jitka Jarošová, předsedkyně; Jan Svojanovský, František Skácel, Hana Nedomanská, Jaroslava Aberlová, Marta Hyclová a Anna Odstrčilová. Byli to vesměs pionýři a pionýrky z VIII. tříd. Zůstává však skutečností, že skupinový vedoucí věnoval skupinové radě málo péče a tak se její vliv v životě skupiny projevoval celkem málo. Na škole bylo v této době 317 žáků pionýrského věku. Z tohoto počtu bylo 175 pionýrů, to znamená 52%. Je to značný pokrok proti začátkům, spokojeni být nemůžeme. Ještě mnoho chlapců a děvčat, a to takových, o které pro jejich povahové vlastnosti, pro jejich pěkné chování a pracovní výsledky stojíme, zůstává mimo naše řady. Jako oddíloví vedoucí pracovali: Alena Sekerová, učitelka; Marta Hrabálková, stud., velmi obětavá; Zdena Poláková, stud., vzor pro druhé pro spolupráci s třídním učitelem, Marie Hakenová, Jarmila Vlčková, jejíž oddíl byl jedním z nejlepších hlavně po stránce práce v družinách, Marie Pořístková, velmi snaživá, Zdena Slámová, Jiřina Procházková, Helena Šmídová, Jiří Skácel. Dne 9. října 1954 se konal opět orientační branný závod hlídek. Trasa byla tentokrát kratší, i počet kontrol byl menší. Trasa vedla z Jevíčka přes Vísku do údolí Kaliny a odtud okrajem lesa ke Kostelíčku a potom přes dálnici zpět do Jevíčka. Kontroly byly u věže (měření), na cestě za Vískou orientace, práce s mapou, u srubu (hod na cíl), u Kostelíčka (odhady), na dálnici (otázka: 1. Kdo je předsedou přípravného výboru I. CS, 2. Kdo má záštitu nad I. CS, 3. Vyjmenujte dobrovolné sportovní organisace, (za každou 1 bod). Závodu se zúčastnilo 21 pětičlenných hlídek, to znamená 105 chlapců a děvčat, tedy počet, který jsme na podobných podnicích ještě neměli. Soutěžící byli rozděleni na 6 kategorií, VI. – VIII. třída, chlapci a děvčata. Největšího počtu bodů dosáhla hlídka VIII. B třídy ve složení Továrek F. ml., Svojanovský Jan, Skácel Frant., Ritter Jiří a Čermák Josef. Dosáhla 33 bodů ze 44 možných. Rozhodčím závodu byli Jan Müller, s. ředitel Dostál, na kontrolách byli oddíloví vedoucí. Dne 24. října 1954 jsme podnikli ve skupině „hvězdicový pochod.“ Toho dne byla neděle a všechny oddíly měli sraz u školy v 8 hodin. Byly pospojovány, takže vzniklo 5 skupin. Pro každou z nich byla připravena obálka, obsahující pochodovou osu a pokyny, co cestou dělat. Ty pochodové osy vedly paprskovitě z Jevíčka na všechny strany. První trasa vedla po Uhřické silnici až k zatáčce před Stráží. Odtud vedla přímo Hájem a Lavičnou na Úsobrno, odtud na Duranu se starobylým hradiskem. Druhá trasa vedla přes Hék a Zálesí do lesů nad Nectavským údolím a úkolem bylo vyhledat zříceninu Plankenberka, jinak Hrádku u Jevíčka a vypátrat některé pověsti o něm. Třetí trasa vedla kolem hřbitova rudoarmějců u Vísky přes Hušák na zříceninu Cimburku u Trnávky. Čtvrtá trasa mířila na Zadní Arnoštov, kde právě vznikal sad o 16. 000 stromech a na Mařín k staroslovenskému hradisku z doby Břetislavovy (mylně označovanému jako „švédské šance“). Pátá trasa vedla lukami na Velké Opatovice a na Hradisko, kde je ve skále reliéf Petra Bezruče, potom přes Velkou Roudku domů. Všechny skupiny určené trasy za pěkného počasí absolvovaly a dané úkoly (různá cvičení, poznat 5 podzimních květin, donést 10 různých druhů listů a poznat je atd.) splnily. Hvězdicový pochod obsáhl všechna turisticky nejzajímavější místa našeho okolí. Je však nutné, aby každá skupina absolvovala postupně všech pět tras (viz též knihu Za vlajkou vpřed, STN 1957). Při sklizni řepy se vyznamenala družina VIII. B tř. timurovským činem. Členem družiny byl František Skácel, který spolu se svou matkou vdovou a dvěma sestrami hospodařil na několika ha zemědělské půdy. Tohoto roku byla značná úroda řepy a pracovních sil málo. U Skácelů nemohli být hotovi a tu družina (Svojanovský, Ritter, Hájek, Továrek ml., Hebelka Vl.) z vlastního popudu přišla Frantovi na pomoc. Přitom nezapomněli dodávat, jak by bylo dobře, kdyby Skácelovi už byli v družstvě a že by potom družstvu samozřejmě pomáhali (rodina Skácelova vstoupila v příštím roce do JZD jedna z prvních). 25. listopadu jsme odeslali resoluci o svolání konference o kolektivní bezpečnosti v Evropě (z iniciativy oddílu VIII. B., psala pionýrka Anna Odstrčilová). Doposud jsme chodívali pravidelně na podzim vybírat brambory na pole státního statku v Zadním Arnoštově, na jaře jsme vysazovali v různých polesích Malé Hané sazenice lesních stromků. Jednotili jsme také cukrovku nebo mrkev na polích školního statku v Jevíčku. Od letošního roku, kdy vzniklo u nás menšinové JZD, je naším úkolem pracovat na jeho polích. Začínáme letos na jaře jednocením cukrovky (práce se opakuje potom každý rok) na podzim jejím vybíráním i vybíráním bramborů. Míváme celkový závazek až 8 ha. Desáté výročí osvobození naší vlasti jsme oslavili krásným a radostným Majáles. Pestrý krojovaný průvod vyšel od školy za doprovodu svazáckého šramlu (dirigoval J. Geriš), obešel město, zastavil se na náměstí. Svazáci měli typické kroje různých národů (Ruda Grepl a Miloš Sauer představovali Hanzelku a Zikmunda), my pionýři jsme představovali květiny a zvířátka. To byl na nás pohled, jaký Jevíčko ještě nevidělo. A také celé Jevíčko bylo venku. Na náměstí byly odpalovány dělobuchy a světelné rakety, tancovali jsme a svazáci představovali žertovnou scénku o úředním šimlovi. Další taneční a žertovné výstupy byly na Žlíbkách, kde jsme potom ještě zapálili „ oheň míru.“ Svazáci měli pak veselici na Záložně (reportáž Učitelské noviny 2. 6. 1955). Školní rok skončil 17. června, neboť byla I. celostátní spartakiáda. Od nás se jí zúčastnilo 6 chlapců a 6 děvčat. Ve dnech 18. – 25. června se konal putovní tábor Za Kronikou Petra Jilemnického. Pochodová osa: Brezno nad Hronom, Čierny Balog, dolina Vydrovo (1. noc), Obrubovanec (2. noc),Tlstý Javor, Dobroč, Sviňarka (3. noc), Vepor, Podhora (4. a 5. noc), Fabova hola a zpět Podhora (6. noc). Šli jsme jen podle generální mapy a zažili jsme různá dobrodružství. Cíl: Poznat dějiště nejslavnější knihy o Slovenském národním povstání (učivo VIII. třídy). Tohoto cíle bylo v plné míře dosaženo. Vedoucí s. Továrek, Prudký, Valenta. Mezi účastníky byli i někteří svazáci, např. Vojta Veverků, který má na Podhoře babičku. Podhořané nás přijali jako své a svazáci tam potom ještě zajeli o pololetí zalyžovat si. Bydleli v salaši Vojtova strýčka. Viz článek v časopise Za krásami domova roč. 11. č. 8 a brožuru Slunci a létu vstříc (MF 1956, str. 26). V prvních třech týdnech července se konal tábor Partyzán v Lubochňanské dolině. Opustili jsme naše místo v Zázrivské dolině a dali jsme se na další „výboje.“ Tábořili jsme asi 5km od Lubochně směrem do hor, na loučce při úzkorozchodné dráze. Tábořiště to nebylo nejlepší, ale dávalo nám možnosti bohatého využití názvu a námětu tábora – seznámit se s místy a historií partyzánských bojů a přitom se připravovat k obraně vlasti. Znělka tábora: „A ty mor ho! Hoj mor ho, detvo mojho rodu, kto kradmou rukou siahne na tvoju slobodu!“ (Samo Chalupka; byla to znělka banskobystrického vysilače za povstání). Navštívili jsme odtud partyzánskou obec Sklabiňu a vzdali hold mrtvým bojovníkům, pohřbeným na tamním cintoríně. Byli jsme na Ploské, kde u hrobu partyzána E. Kische jsme přednesli básničku M. Lajčiaka „Všade ťa vidím ….“ Byli jsme u pamětní desky v Lubochni, která připomíná založení KSČ, vystoupili jsme na Říp, byli jsme v Rojkově u uhličitého jezírka a koupali se v něm, byli jsme na Borišově, Rakytově i Černém kameni. Zas nás bylo padesát, v to počítaje několik chlapců a děvčat z Jaroměřic a Velkých Opatovic. Vedoucí s. Továrek, Dostál, Vystavěl, Áša Korcová, J. Vlčková. Jako kuchařka byla s námi poprvé s. T. Lexmanová. Přáli jsme si, aby s námi jezdila i na všechny další tábory. Tábor navštívila redaktorka Pionýrských novin s. H. Matyášová. 25. srpna vyšly v pionýrských novinách črty z tohoto tábora pod názvem „A ty – mor ho!“ Z obou táborů se vrátili první naši nositelé odznaku Mladý turista ČSR: Staňková Marie, Greplová Eva, Tiler Jaroslav, Palcr Alois, Smolka Milan, Dřímalka Vladimír, Richterjőrk Josef, Smékal Lubomír, Hajnyš Jiří, Svojanovský Jan, Hájek Ivan, Továrek F. ml., Hebelka Vlastimil, Schneider Josef.