Sputnik
1959

Sputnik - 1959

1958–59 Rok 10. výročí PO. Skupinu v tomto školním roce vedl s. učitel Továrek. Měl na to ze svého pracovního úvazku 10 hodin. Prvním úkolem bylo dát skupinu do pořádku organizačně, stmelit skupinovou radu a sbor vedoucích. Tam jsme měli v minulých letech hodně nedostatků. Vedoucími v tomto školním roce byli: Romana Banzetová, Jindra Krejčí, Věra Filková (III. třída), Vlasta Továrková, Hana Šebánková (IV. třída), Květa Šikulová, Marie Fischerová (V. A), Libuše Šejnová, Hana Novotná, Jana Bobková (V. B. třída), Olga Kobelková, Eva Musilová (VI. A. třída), Anna Vodáková, Miluše Šťastná (VI. B. třída), Novotná Dagmar, Kokošková Alena (VI. C. třída), Naděžda Neubauerová, Jana Hanzlová (VII. A. třída) Jana Komárková, Jaroslava Aberlová (VII. B. třída), Jan Vrbka, Miloš Parolek (VIII. A. třída.), Josef Schneider, Heger Vilém (VIII. B). Skupinová rada pracovala v tomto složení: Evža Schneidrová, předsedkyně (IX. tř.), Jarmila Loubalová (IX. tř.), Marie Kokošková (VII. A), Antonín Šeránek praporečník (VII. A), Eva Glossová hospodář (VII. A), Jurková M. (V. B), Šabartová M. (V. A), Sadílek Lubomír (VI. B), Němcová M. (VI. C), Jašková Romana (VI. A), Helena Skácelová (VII. A), Emilie Bašná (VII. B), Miloš Müller (VIII. A), Hájek Jiří (VIII. B), Opluštil Martin (IV. tř.), Bubeník (III. tř.). Vedoucí mívali pravidelně seminář vždy první úterý v měsíci. Ve stejný den bývala schůze skupinové rady. Oddílové rady mívaly své schůzky vždy v sobotu po třídnické hodině. Pro práci v PO bylo v rozvrhu vyhrazeno odpoledne ve středu a ve čtvrtek. Tehdy bývaly většinou schůzky i jiné větší akce. Na tom jsme se shodli a skupinovou radu jsme si zvolili na skupinovém volebním shromáždění, které se konalo 25. září. Toto shromáždění mělo následující pořad: vynešení praporu skupiny ze síně tradic. Dekorování praporu stuhou Mladý budovatel (provedl s. ředitel), vystoupení pěveckého souboru (písně Od východu vítr vane, po horách po Malé Hané, Vrchovino svitku ty náš…), volba skupinové rady. Plán skupiny na škol. rok 1958 – 59. Kvíz (z historie naší skupiny). Pěvecký soubor, vedený s. M. Hrazdirovou vystupoval potom často na našich shromážděních. Dne 17. září jsme měli první velký společný podnik celé skupiny. Každý oddíl si prošel město a plnil tyto úkoly: 1. V síni tradic se seznámil s minulostí naší skupiny. 2. Vystoupil na věž, kde podával výklad o výstavbě města a jeho historii s. uč. F. Továrek. 3. Sehrát si hru Co tam nepatří. Zastavil se u těchto výkladů: Knihy, maso, samoobsluha, textil, mlékárna, zelenina, fotograf, drogerie, cukrárna, obuv, sklo, porcelán, hračky. Ve výkladech byly předměty, které do nich nepatřily (na př. v mlékárně žiletka, v zelenině hřebík atd.) Pionýři měli tyto chyby poznat. 4. Zakončení bylo na Žlíbkách, kde se závodilo v hodu kriketovým míčkem. Dne 19. září a 23. září jsme podnikli autobusový zájezd na představení cirkusu Humberto. Každého zájezdu se zúčastnilo na 60 pionýrů a pionýrek, takže celková účast byla 120. Jeli jsme obvyklým směrem na Boskovice, Skalici, na státní silnici a potom rovně k Brnu. Byla pěkná viditelnost, a tak za Skalicí jsme dobře pozorovali oba Chlumy, moravské Řípy. Představení bylo velmi pěkné, zejména se líbila krotitelka tygrů a lvů. 18. října podnikl oddíl VI. A, a spolu sním několik pionýrů i z jiných oddílů, odpolední vycházky na Duranu a do Loupežníka. Vycházka sem byla zaměřena proto, že v šestých třídách je v učivu českého jazyka zařazeno i vyprávění místních pohádek a pověstí. A u nás se jich nejvíce vypravuje právě kolem Šubířova. Vyjeli jsme odpoledne autobusem směr Horní Štěpánov. Vystoupili jsme na zastávce před úsobrnskou sklárnou. Krásně zbarveným podzimním lesem se konal výstup na Duranu. Tam jsme se dověděli pěknou pověst Na penězích. Údolím zvaným Vítoč jsme se dostali až k Šubířovu. V hostinci jsme zastavili na sodovku, a pak jsme šli do lesa Loupežníka. Zastavili jsme se na Ostrém vrchu, opravdu ostrém a do doliny jsme se dostali příkrým sestupem. Ještě nikdo z nás v těchto místech nebyl, a žasli jsme, jak krásné lesy máme nedaleko města. Zde jsme se dověděli pověst o Frantu Žlíbkovi, loupežníkovi. Cestou zpět jsme se ještě zastavili v bývalém jaroměřickém zámku. A tam jsme se dověděli další pověst o Bešterencovi. Domů jsme přišli úplně za tmy. 22. října se konala zajímavá beseda o Vietnamu, které se zúčastnili všichni vedoucí a tak místo schůzek byl pro nižší třídy uspořádán turnaj v přehazované. Po dramatických bojích skončil turnaj těmito výsledky: V. B : V. A 2:0, V. B : IV. 2:0, V. A : IV. 1:2, Pořadí: I. místo V.A, II. místo IV, III. místo V. B. VI.A - VI.B 0:2, VI.A - VI.C 0:2, VI.B - VI.C 1:2, VII. B - VII.A 1:2, VII.B - VI.C 1:2, Pořadí: I. místo VI. C, II. místo VI. A, III. místo VI. B., Celkové pořadí: I. místo VII. B, II. místo VII. C, Byl také sehrán zápas ve vybíjené mezi VII. B a VII. A s výsledkem 2:1. Dne 30. října se konal za příznivého větrného počasí závod draků. Zúčastnilo se jej jen 5 chlapců. Očekávali jsme větší zájem, ale pro stálé odkládání závodu (práce na poli, deštivé počasí), byla většina draků a beden v nepořádku. Nejlepšího draka vyrobil Karel Schiller z V. A (Byl vystaven nad nástěnkou) a jako odměnu dostal 25 dkg bonbonů. Nejrychleji vypustil draka na motouz 50 m a opět přitáhl Petr Kolisko za 3 min. 29 vt., odměna 25 dkg bonbonů. Ostatní účastníci (Racl, Dostál, Hubač) dostali po 10 dkg bonbonů. 13. listopadu sehrály všechny oddíly velkou hru Poklad kapitána Čokoládoviče. Kdo chtěl v této hře dobře obstát, musel znát dobře morseovku (tajné písmo), šifrovací mřížku, a pak i ulice našeho města. To byl také cíl hry – abychom se všichni dobře naučili znát nová jména našich ulic. Kolik bylo oddílů, tolik bylo vyznačeno i cest. Značení bylo provedeno dopisy. Jako příklad uvedeme jednu cestu: 1. Nerudova ulice 481 a 480, naproti je pod jabloní lavečka, hledejte opatrně za sedadlem. 2. Růžová ulice č. 92 pod schodem, 3. ulice Rudé armády poslední stodola, cihla označená čtverečkem, 4. Brněnská ulice, rozcestí pivovar Diu, první betonový sloupek vlevo (otvor), 5. Poklad je ukryt na dvoře školy, mezi dvěma posledními šáry cihel. Oddíly byly rozděleny na dvě skupiny IV. a V. třídy, VI. VII. a VIII. třídy. Ve skupině vedly naznačené cesty vždy k jednomu cíli, a záleželo na tom, který oddíl bude rychlejší a pohotovější a získá tak ½ kg sójové pochoutky. Zvítězili oddíly V. B, VI. A a VII. A. Aby nejmenším pionýrům toho nebylo líto, sehráli jsme s nimi za týden Zajku Ušáka. Oddíl VI. A. zanechával hustě značky a odvedl malé pionýry do Kopřivové zmolky, kde zanechal lístek: Spávám pod divotvorným smrčkem. Zajka Ušák. Ten smrček ověsili bonbony a malí chlapci a děvčata si jej museli najít. Dne 16. listopadu podnikl oddíl VI. A. vycházku do Bělé za svými spolužáky. Při tom navštívil paní Palcrovou, poslední domáckou tkadlenu v našem kraji. Chlapci a děvčata si prohlédli poslední domácký tkalcovský stav (a vysvětlili si pořekadla „ Pamatuj na vratidlo“ a „Seš takovy snovadlo“). Obhlédli současně dráhu pro plánovaný závod na loktuších, viděli nejstarší borovici u nás, (kromě biskupické), prošli Hoperek a zastavili se na Kumbále. Tam zapálili velký oheň a pekli brambory. 18. listopadu pionýři VII. A. spolu se s. uč. Z. Gerišem zhotovili v lesní trati na Malačově (nedaleko Arnoštovského kopce) pěkný krmelec pro lesní zvěř. Byli to chlapci. Čtveráček, Olejníček, Dvořák, Kolínský, Štindl Lud., Dřímalka, Dočekal, Wolf. Kromě toho pionýři této třídy vysazovali i remízek (asi 100 stromků) za autostrádou, poblíž Žlibkovského potoka. 18. listopadu složili pionýři III. třídy v počtu 22 svůj pionýrský slib. Slib skládali v síni tradic za přítomnosti ředitele školy, jeho zástupce, s. Mojžíška a j. z Krajského ústavu pro vzdělání učitelů v Brně. S. vedoucí vypravoval pionýrům příběh z naší skupiny „Petr Korec,“ z kterého je vidět dobře význam slibu a pionýrského šátku. Po slibu přítomní hosté uvázali novým pionýrům šátky. Další slib se konal 17. prosince. To složilo slib 27 pionýrů z různých oddílů, rovněž v síni tradic. 23. listopadu jsme provedli zájezd autobusem na Macochu a do jeskyň Moravského Krasu. Pro ty pionýry a pionýrky, kteří v těchto končinách nebyli, i když je to od nás poměrně blízko. V této době nebývá obvykle nálada na výlety, ale řekli jsme si, že v jeskyních stejně nikdy sluníčko nesvítí a o hlavní sezoně tam bývá přeplněno. Skutečně jsme si mohli jeskyně pohodlně prohlédnout. Vyjeli jsme autobusem ráno v 8. hodin, jeli jsme na Boskovice, Vratíkov, Sloup. První zastávka byla v Punkevních jeskyních, plavba po Punkvě. Dále jsme byli v Kateřinské jeskyni, na horním můstku na Macoše a v Balcarce. Přes Sloup, kde jsme se zastavili na občerstvení, jsme se vraceli domů. Přijeli jsme v 16. hodin. Všude už byl malý sněhový poprašek. V měsíci listopadu se konala dvě pionýrská shromáždění (besedy). 20. listopadu přijela s. B. Macková z Moravské Třebové, aby vypravovala svoje dojmy ze zájezdu do SSSR. S. Macková měla s sebou mnoho obrázků, ale náš starý reaktor (projektor) při chlazení dělá příliš velký hluk a tak to nešlo dohromady. Tato beseda nebyla zdařilá, hlavní vinu na tom mají někteří neukáznění pionýři. 27. listopadu jsme měli velké shromáždění turistické. Pěvecký kroužek nám zazpíval některé turistické písničky, Láďa Prudký a B. Jašková přednášeli turistické básničky, s. uč. Továrek četl povídku. 60 pionýrů a pionýrek dostalo odznak Mladý turista ČSR. Přespolní, jak to u nich bývá doposud zvykem, nepřišli a tak ani odznaky nedostali. Na schůzi skupinové rady dne 2. prosince bylo rozhodnuto založit knihu cti, která by byla součástí našich tradic spolu s kronikou. Do Knihy cti budou zapisováni pionýři a pionýrky, kteří se nějak vyznamenají, dosáhnou vynikajících úspěchů v učení, ve sportu a podobně. Podmínkou zápisu je bezvadné chování. Současně s tímto rozhodnutím byly schváleny i první návrhy pro čestné záznamy. Na jaře roku 1958 jsme podali žádost na Ministerstvo národní obrany o přidělení velkých vyřazených vojenských stanů (hangárů) pro letní tábor. Na táboře nám totiž doposud vždy chyběly dva velké hangárové stany pro případ nepříznivého počasí. Neměli jsme se kde shromažďovat ke společnému zaměstnání. Na přímluvu s. pluk. Ing. Kaplana ministerstvo vyhovělo naší žádosti a stany ke koupi nám přidělilo u jednoho vojenského útvaru v Bratislavě. S. uč. Továrek s Jendou Otrubou z IX. třídy tam zajeli, strany vybrali a nyní je už máme v inventáři. Přišly 1. prosince. Jsou to tři hangáry a 1 přístřešek na kuchyni. Všechno to stálo 1. 600 Kčs. O naší činnosti bylo v novinách otištěno několik zpráv. Rovnost Brno ze dne 3. prosince 1958 přinesla článek „Nastoupili na jejich místa,“ kde se veřejnost dověděla poznovu o tom, proč se naše skupina jmenuje skupina Olexy Borkaňuka , o našich přátelích v Jasině atd. V Práci dne 10. prosince byla zpráva „Vítaná a záslužná pomoc“ o našich brigádnických hodinách na JZD, stužkách a hvězdičkách budovatelů. V československém sportu byla drobná zpráva o našich turistických úspěších (11. prosince 1958). V době od 5. května do 2. prosince 1958 jsme sebrali 3000,5 kg starého papíru a textilu a odpracovali jsme 6253,5 hodin. 7 pionýrů splnilo podmínky pro získání stužky Mladého budovatele, 23 pionýrů získalo Rudou hvězdičku. První tři, kteří hvězdičku získali, byli: Romana Jašková, Z. Prudký a J. Skřepský, všichni ze VI. A. Podmínky ve sběru a v brigádnických hodinách má splněno mnoho pionýrů. Pro špatné počasí jsme však zahájit výsadbu Jubilejního sadu nemohli, a tak pionýrům splnění této podmínky chybí. Letos jsme pokračovali v dopisování s pionýry v Jasině. Hned na podzim jsme od nich dostali pěkné album na oplátku našeho, které jsme poslali u příležitosti osvobození našeho města Rudou armádou. V albu jsou obrázky ze Zakarpadské Ukrajiny, Užhorodu aj., a potom obrázky ze života jasinské školy. Další dopis jsme dostali až krátce před pololetím. Do Jasiny jsme poslali 10 odznaků „100 jarních kilometrů,“ které naši pionýři získali v minulém roce. ÚV Svazu přátel SSSR jsme žádali o pomoc při organizováni zájezdu do Jasiny. Třetí sjezd ČSM, který se konal v prosinci 1958, přinesl pro nás důležitou novinku. Je to zavedení systému-co má znát a umět pionýr ve 4 stupních. Kromě toho se zavádějí v prvních a druhých třídách tzv. jiskřičky, to jsou skupiny chlapců a děvčat, kteří si přejí stát se jednou pionýry. Záhy po sjezdu jsme přistoupili k tomu, abychom sjezdová usnesení uskutečnili. Skupinová rada se usnesla zavést u všech pionýrů osobní deníky. V nich máme zapsány požadavky stupňů, zde se nám potvrzuje splnění jednotlivých bodů a sem si poznamenáváme i to, co ke splnění některých podmínek potřebujeme. Po pololetí byly založeny první skupiny Jisker. V I. A dvě skupiny, v I. B tři skupiny, ve II. A. tři skupiny. Jejich vedení se ujaly pionýrky ze sedmých tříd. O zimních prázdninách tohoto roku jsme plnili tento program: 22. prosince (bylo to pondělí, hned po skončení vyučování) byla turistická vycházka na Kraví horu u Předního Arnoštova ke hrobu partyzánské skupiny Olexy Borkaňuka. Jeli jsme ráno autobusem do Bělé, tam se k nám přidali někteří pionýři, a pak jsme šli od zbytků bývalé pastoušky, kde se partyzáni poprvé zastavili, k Mařínu. V tzv. Dlouhých polích jsme našli zajíce, škoda, že jsme nevěděli, že byl den předtím hon. Nechali jsme ho tam ležet. U Mařína jsme si prohlédli pravěké hradisko, na sněhové závěji jsme se koulovali a pak jsme došli k mohyle. Pavel Otrubů ze IV. třídy zde složil pionýrský slib. Nedaleko jsme rozdělali oheň a opékali vuřty. Potom jsme šli novým sadem u Zadního Arnoštova ke kapli a odtud po silnici domů. 23. prosince a 3. ledna promítal závodní klub Diu filmové klubíčko. 30. prosince jsme měli velký film „ Skanderberg“ ze života albánského lidu. 31. prosince tj. na Silvestra jsme měli v tělocvičně zábavné dopoledne (hry, atrakce). 3. ledna 1959 byl druhý turistický podnik. Tentokrát jsme se vydali vlakem do Dzbele. Tam jsme si prohlédli starou zbořenou vápenku. Odtud jsme šli do Sládkové skály, kde jsme se na zmrzlé tůni klouzali. Potom jsme se dostali ke Slámové louži u Šubířova a vypravovali jsme si o ní pověst. Ze Šubířova jsme se dostali nad Chobyni, kde v jednom lesíku jsme rozdělali oheň. Obdivovali jsme velkého choroše, chlapci objevili také zlatého střevlíka. Hlubokými lesy, kolem několika trianglů jsme šli pořád nad Nectavským údolím, až jsme vyšli u Jaroměřic. Zastavili jsme se ještě u pomníku letců a odtud už jsme zamířili domů. 11. ledna 1959 ve 14. hod. odpoledne začala ve velkém sále Stalingradu velká jolka. Letos jsme ji opět připravili ve velkém měřítku a její pořádání jsme oznámili veřejnosti plakátem. Pořádali jsme ji ve spolupráci s žactvem a dorostem Sokola. Jako už jednou, připravili jsme opět velké zdařilé pásmo Mírový dopis. Nacvičila s. uč. J. Vrbková, klavírní doprovod měl (složil) s. uč. Zd. Koukal. S. Slavíčková přednesla melodrama na slova J. Seiferta (doprovod s. uč. Koukal). A samostatný výstup měl oddíl III. tř. (nacvičila ved. s. Krejčí). Mírový dopis, který nedávno podle nás provedla JSŠ Poprad, máme letos připraven do JTM. Bez obětavosti s. Vrbkové bychom si však nic takového nemohli dovolit (část pásma provedena potom i na oslavě únorových událostí ve Vel. Opatovicích v Šamotce). Dědu Mráze představoval vtipně a pěkně s. Lutovský ze Z. k. Diu. Tentokrát bylo i hodně dárků, které si pionýři vzájemně poslali. Potom byl rej, každý pionýr byl buď v masce, nebo v pionýrském. Na příspěvcích jsme vybrali asi 800 Kč. Celá jolka byla velmi zdařilá. 30. ledna 1959 konal se v Bělé první ročník závodu na loktuších. Loktuše, tj. zvláštní druh saní, vyrobený po domácku z prken a starých bruslí. Tak to dělávali chlapci v Bělé už za stara, jenže místo bruslí, na které nebylo peněz, připevňovali na prkna držadla od naběraček. Tato držadla byla zahnuta jako loket, proto se jim říkalo loktušky. Z toho i sáně dostali takové jméno. Je to tedy naše krajová zvláštnost, a my nyní budeme pravděpodobně takové závody pořádat každý rok, nebo aspoň občas. Na I. ročník, i když sněhové podmínky byly krajně nepříjemné, přijeli soudruzi z brněnského rozhlasu (s. red. dr. Svobodová), aby si natočili reportáž pro pionýrskou stezku. Na závodišti se sešla celá škola a počítalo se s tím, že závod se stane kořistí bělovských chlapců. Zvítězil však M. Žouželka z Vísky, časem 1,12,1 min, na druhém místě byl. O. Hanisch časem 1,13,4., pak Purket 1,13,6, z mladších byl na prvním místě Novák 1,26,0, na druhém místě Trlík časem 1,27,3. Vítězové byli odměněni knihami (první cena, Jak zvířata zabydlila zeměkouli). Závodníků bylo celkem 37. O pololetních prázdninách, dne 2. února 1959 jsme pořádali lyžařský zájezd na Šubířov. U nás dole na Malé Hané bylo velmi málo sněhu, terén jsme si vyhlédli o vánočních prázdninách. Z vlaku jsme vystoupili na zastávce Šubířov. Na Chobyni jsme šli pěšky. Nedaleko známého lesíku jsme si připjali lyže. Sněhu bylo opravdu více než u nás, ale neměl podklad, a tak se jezdilo špatně. Šlo to jen tam, kde byla loučka a při tom pády byly stejně nebezpečné. K poledni jsme si zajeli na Šubířov, do hostince pana Daňka, kdysi známého zápasníka. Poznal nás, abychom si jednou na jaře přišli na besedu. Odtud jsme se vrátili nad Chobyni a ujezdili jsme kus louky. K 3. hodině jsme sjeli do Nectavského údolí a vyhledali ještě svahy v údolí Bělé. Tam se lyžovalo dost dobře. Vlakem v 17. hod. jsme jeli domů. 18. února jsme měli společné shromáždění, na kterém s. ved. Továrek předčítal z rukopisu Broni Mackové V daleký kraj…. V tomto rukopise je vypsána historie partyzánské skupiny O. Borkaňuka od jejího seskoku u Pohledů, po její smutný konec u Předního Arnoštova, záchrana kapitána Ivana Čerepenka v Hraničkách. Připomněli jsme si zas tuto událost, která tak úzce souvisí se jménem naší skupiny. 21. února pozdě odpoledne vznikl v zámečku, kde má naše škola několik tříd, oheň. Oheň vznikl ve II. třídě v 1. poschodí nad klenutými místnostmi přízemí. Byl zavčas zpozorován a přivolaným sborem požární ochrany záhy uhašen. Stejně však prohořelo půl stropu, bylo zničeno několik lavic a vodou byla silně promáčena podlaha i schodiště. Někteří pionýři se na druhý den v neděli zúčastnili čištění a hlavně přenášení nábytku a zařízení do dvou volných místností (jedné se používalo jako tělocvičny) v přízemí. V úterý 24. února jsme se vypravili s početnou skupinou do Velkých Opatovic do MŠLZ. Byli jsme požádáni, abychom tam vystoupili na slavnostní schůzi ROH a kulturní vložkou připomněli výročí slavných únorových událostí z roku 1948. Byli jsme pěkně přijati a sklidili jsme potlesk. Vystoupil tam pěvecký pionýrský soubor (vede s. uč. Hrazdirová, kolem 50 členů) a svazáci předvedli dva tance z Mírového dopisu. Rovněž Jana Slavíčková zde opakovala melodrama (doprovod s. uč. Koukal), který byl zařazen do Mírového dopisu na jolce. Ve čtvrtek 26. února se konalo od 14 do 16,30 hod. školní kolo Soutěže tvořivosti mládeže. Přihlásilo se 54 soutěžících, hlavně pionýrek a pionýrů III. - V. třídy. Komise (s. učitelé Vrbková, Koukal, Orner, Továrek) posoudila jednotlivé výkony a stanovila toto pořadí: III. třída: I. Aberlová (recitace, Rais, Cestička k domovu), II. Illová (recitace, Sládek, Lesní studánka), III. Podlezlová (recitace, Rais, Jarní). Zpěv: I. Blumbergová, II. Horká. Klavír: I. Horká. IV. třída: I. Gallová (recitace, Sládek, Velké širé rodné lány), II. Brázdová (recitace, Sládek, Matičce), III. Jakubcová (recitace, Cestička k domovu). Zpěv: Nikdo se neumístil. Klavír: I. Gallová. V. třídy: I. Chmelařová (recitace). Klavír: Lusková. Zpěv: Žílová – Grycová. VI. – VIII. třída: Nedomanská (recitace), Vašková. Klavír: I. Jašková (Beethoven, Pro Elišku), II. Kokošková, III. Fellnerová, IV. Jašková – Hájková. Ve zpěvu nestanoveno pořadí, vystoupila jediná pionýrka H. Skácelová. V úterý 17. března sehráli pionýři a žáci osmiletky ve Velkých Opatovicích hru našeho s. učitele Oldřicha Bubeníka Chlapec v čarokruhu. Režii hry měla s. uč. Řeháková. Dala si s ní velkou práci. Obsahem hry jsou pověsti z okolí V. Opatovic, které i my dobře z naší turistické činnosti známe. Pionýr přijde z Hradiska a potom večer, když všichni z domu odejdou na schůzi JZD, vidí ve snu všechno, co se o Hradisku (např. Krakonošovo srdce, Vlčí jáma atd.) a širším okolí (hospoda na Chlumské, labuť v zámeckém jezírku atd.) vypravuje. Představení jsme se zúčastnili hromadně od III. do VIII. tříd. Tam i zpět jsme šli pěšky, takže jsme měli i pochodové cvičení. V neděli 22. března vypomáhalo 10 pionýrů z VIII. a VII. tříd při velkém sběru železného šrotu. Organisace sběru byla špatná. Chlapci čekali od 8 hodin u MNV, ale teprve k 9. hodině přijel traktor z JZD a teprve k 11. hod. bylo opatřeno auto. Přesto bylo svezeno šrotu v hodnotě asi 800,- Kč. 19. a 20. března začala také jarní výsadba našeho Jubilejního sadu v Gydle. O prázdninách roku 1959 bude ve Vídni Světový festival demokratické mládeže. Aby se tohoto festivalu mohla zúčastnit i mládež koloniálních a polo závislých zemí, vyhlásil pro její delegáty ČSM sbírku, kterou nazval Fond solidarity. Nemohli jsme na něj přispět větší částkou, protože za brigády na JZD jsme dostali jen nepatrný obnos (brigády byly naším příspěvkem pro socialisaci našeho města). Skupinová rada vyhlásila sbírku, která vynesla 225,- Kčs. Nejvíc přispěly oddíly III. a VI. C. (po 29,-Kčs.), nejméně V. B. (6,-Kčs) a osmých tříd (po 11,-Kčs). V sobotu 7. března odešlo 20 pionýrů a pionýrek VI. A. třídy s vedoucí s. O. Kobelkovou do cihelny (provoz šamotových závodů V. Opatovice), aby tam k MDŽ předali dárky závodního výboru ženám. Malá, ale pěkná slavnost se odehrávala na prostranství před cihelnou a závodní výbor pionýrům za ochotu velmi srdečně poděkoval. V neděli dne 8. března byla k MDŽ velká slavnost v sále Stalingradu. Tam bylo vyznamenáno několik maminek nejméně 5 dětí čestným odznakem Mateřství III. stupně. O kulturní pořad jsme se postarali hlavně my. Vystoupil náš pěvecký soubor (pod vedením s. Hrazdirové), vystoupila děvčátka, která zvítězila ve školním kole STM aj. Svým podílem přispěla mateřská i hudební škola. V sobotu dne 14. března přijeli mezi nás s. Pavel Váša (někdejší žák naší školy, nyní posluchač Karlovy university v Praze) se svým přítelem studentem. Richardem Frantou (posluchač techniky, obor geodesie). Oba provozují mimo školu sportovní zápas judo a byli dokonce v minulém roce ve Francii na akademickém mistrovstvích Evropy. Oba předvedli ukázky zápasu, jednotlivých chvatů atd. Jejich vystoupení jsme přijali s velkým uspokojením. Téhož dne ráno odjela do Moravské Třebové početná výprava našich pionýrů a pionýrek (s několika svazáky) za vedení s. Vrbkové, Gerišové a Koukala na okresní kolo STM. Hlavním číslem do soutěže byl náš známý Mírový dopis. Výprava se vrátila s roztrpčením. Mnoho účastníků a především sami vedoucí si stěžovali na neobjektivní posuzování a na špatnou organisaci. Sál, kde se soutěž odehrávala, nebyl vůbec vytopen (přitom se vystupovalo v lehoučkých kostýmech i naboso) a tak několik účastníků dokonce z toho onemocnělo. Mírový dopis získal I. místo v oboru tance a recitace III. kategorie. Naděžda Horká získala I. místo v oboru zpěvu sólo I. kategorie. Romana Jašková získala II. místo v oboru sólo hudební nástroje IV. kat. Jana Gallová získala III. místo v oboru recitace I. kat. 25. března byl pořádán úkolový orientační závod na trase Jevíčko – chata ve Smolenském údolí Eden – Kostelík. K závodu se přihlásilo 12 pětičlenných hlídek, z toho se dvě hlídky na start nedostavily. Průběh závodu byl velmi zdařilý, účastníci si zopakovali mnoho věcí z vlastivědy našeho kraje a také si započítali. Některé hlídky si počínaly přímo vzorově (nástupy, hlášení). Pořadí: I. Hlídka č. 7: Skácelová, Staňková, Kolínský, Mackerle, Čtveráček, Olejníček – 97 bodů č. 11: Müller, Prudký, Staněk, Řezníček, Sedláček – 97 bodů. II. Hlídka č. 1: Prudký, Skřepský J, Krejčíř, Havlíček, Němec – 92b. III. Hlídka č. 12: Hájek, Skřepský Ant., Přichystal, Sauer, Hebelka – 91 bodů. IV. Hlídka č. 6: Šenk, Václavek, TIler, Dostál. A., Dostál J. – 89 V. Hlídka č. 2: Zrůstek, Polák, Pařil, Učeň – 88 bodů VI. Hlídka č. 8: Novotný, Jakubec, Šeránek, Ritter, Kopeček – 87 bodů č. 4: Loubal, Vrbka, Schich, Sadílek, Schuler – 87bodů. VII. Hlídka č. 9: Bašná, Hájková, Slechanová, Vašková, Sýkorová – 83 VIII. Hlídka č. 3: Oploštilová, Moravcová, Jašková, Péřová – 74 Na kontrole č. 1 bylo možné získat 6 bodů, na kontrole č. 2. (Smolenské údolí) 39 bodů, na kontrole č. 3. (Eden) 40 bodů, na kontrole č. 4. (kostelík) 15 bodů, tj. celkem 100 bodů. Zůstat pozadu jen o 3 body, to je velký úspěch. Stejně je velkým úspěchem 2. místo hlídky ze VI. třídy. Z tabulky je dále zřejmé umístění mezi jednotlivými souběžnými oddíly (třídami jako VIII. A a VIII. B atd) i v dívčích hlídkách. Děvčata zvlášť je nutno pochválit, neboť se zúčastnila závodu v dosud neobvyklém počtu. K soutěži o odznak 100 jarních km se přihlásilo mnoho chlapců a děvčat. Za příznivého počasí, které panovalo letos na jaře, bylo možné záhy přistoupit k plnění podmínek. Za tři týdny už bylo několik uchazečů, kteří mohli odznak dostat. Tak jedna z prvních vycházek byla v sobotu 28. března (Bílá sobota) na Hušák a k Holubí studánce, v sobotu 5. dubna byla další vycházka (na kole či pěšky) k Vrážnému, kde byl výlov rybníka, jiná skupina se s. Šilhanem byla téhož dne v údolí za Vískou a tam se učila základům táboření. Příznivé počasí vedlo též k tomu, že se rychle pokračovalo v práci na hřišti. Tak jen 1. a 2. dubna byla odklizena všechna přebytečná hlína a zbylo už jen povrch hřiště urovnat. Současně byla ukončena výsadba Jubilejního sadu v Gydle (jubilejní na počest 10. výročí PO) o počtu 123 stromů (byly přesazovány z míst, která byla pojata do honů JZD). S. Geriš provedl v týdnu od 6. do 22. dubna s pionýry VI. - VIII. tříd výsadbu 2700 topolů na svazích autostrády v katastru Jevíčka. Při sázení se vyznamenali: K. Sedláček (zasadil 110 topolů) a Miloš Müller (za jedno odpoledne vysadil 45 topolů) oba z VIII. A. Šest chlapců z VII. A utvořilo klub ochránců přírody a spolupracovali s mysliveckým spolkem. Chodili krmit pravidelně holuba do jestřábího koše na Červeném kopci. Okresní výbor Čsl. svazu tělovýchovy pořádal turnaj žáků v kopané o velikonočního beránka v Jaroměřicích dne 30. března 1959. Žáci – pionýři naší školy se turnaje zúčastnili v této sestavě: Wolf R., Skřepský A., Přichystal L., Heger A., Müller M., Šeránek A., Klíma L., Kopeček M., Ženatý A., Heger L., Kolínský (brankář), náhradníci – M. Kolínský, J. Margetín, Klíma M. Výsledek: Jevíčko – Trnávka 2:0 Jevíčko – Jaroměřice 0:5 Jaroměřice - Chornice 1:0 Trnávka - Chornice 0:2 Umístění: 1. Jaroměřice 2. Jevíčko 3. Chornice 4. Trnávka Získaný diplom a plaketa byly umístěny v síni tradic. Naše Jiskry začaly slibně pracovat. Od první schůzky, kterou měly 11. února, scházely se pravidelně každou středu odpoledne. Ponejvíce si hrály, chodili do přírody, a to nejraději k Edenu, kde byli dva ochočení srnci, Ťapka a Maloušek. Skupiny v první A vedli Vašková a Hájková, Novotný a Pátek, v první B Staňková a Sýkorová, Peřová a Dobešová, Skácelová a Kolaříková, ve druhé třídě byly skupinky s vedoucími Stehlíkovou a Mazalovou, Glossovou a Slechanovou, Štoudkovou a Bašnou. Vedoucí byli pionýři a pionýrky z VII. tříd. Jisker bylo při založení 72. 4. dubna se shromáždilo v síni tradic 12 pionýrů a 10 svazáků. Pionýři dostávali rudé hvězdičky, svazáčci Fučíkův odznak. Tato malá slavnost byla natáčena s. Koukalem filmovou kamerou, kterou pro účely školy zakoupilo SRPŠ nákladem 2.800,- Kčs. Byl to první, zkušební záběr touto kamerou (16mm). Druhý záběr byl pořízen hned den nato, a sice u s. Vrbického. Donesli jsme mu petrklíče a pobesedovali jsme s ním. Jako nejlepší sběratelkou starého papíru v naší skupině odměnil n. p. Sběrné suroviny Brno pionýrku Helenu Sýkorovou ze VII. třídy zájezdem do Ostravy. Vybraní pionýři měli sraz v M. Třebové, potom v Brně, odkud byli třemi autokary odvezeni do Ostravy. Prohlédli si Novou Huť Klementa Gottwalda, nové sídliště v Porubě atd. Helena Sýkorová nasbírala 160 kg papíru. Zájezd se konal ve dnech 13. - 15. dubna. 15. a 16. dubna k nám přijeli pracovníci čsl. televize , aby pro svůj pionýrský pořad Vlaštovka natočili několik záběrů k 10. výročí PO. Odpoledne 15. dubna po předběžné poradě a obhlídce terénu bylo rozhodnuto zajet nejdříve k Přednímu Arnoštovu ke hrobu part. Skupiny Borkaňuka. Tam však byl již odpolední stín. Proto byly pořízeny jen záběry při odjezdu cyklistů. Na autostrádě (směr Bělá) bylo zachyceno vysazování topolů a potom se filmovalo v interiérech. V aule Mírový dopis (nácvik) a v síni tradic beseda nad dopisy z Jasiny. Zde jsme se zdrželi až do 20,30 hod. Ráno odjela skupina cyklistů znovu k Přednímu Arnoštovu. Tam byly pořízeny záběry z úpravy hrobu a položení věnce. Pásmo natáčel kameraman Ivan Kříž, dále byli přítomni Alena Záhoříková, redaktorka Irena Povejšilová, pozorovatelka, Václav Kovařík, osvětlovač (výpomoc z Barrandova). Pořad byl vysílán ve Vlaštovce v sobotu 25. dubna v 18 hod., nedá se říci, že bychom byli spokojeni. 17. dubna zavítalo do našeho města slavné brněnské divadlo Radost. Po úspěšném turné po Indii, Vietnamu atd., podnikalo zájezdy po kraji a tak jsme měli už podruhé možnost shlédnout jeho pozoruhodné herecké i technické výkony. Představilo se nám hrou, kterou vítězilo v zahraničí. Dopadne to dobře. Nadále jsme využívali příznivého jarního počasí. Ve středu se střídaly oddíly u chaty ve Smolenském údolí a učily se tam opékat na polním ohni vuřty a vařit čaj. Potom byly hry. 12. dubna podnikla vedoucí III. oddílu s 20 pionýry výlet (vlakem) do Rájce. 19. dubna (sobota odpoledne) mladí turisté v počtu 18 byli až u Zkamenělé svatby u Kochova. Den nato byl oddíl VII. B. se s. uč. Šilhanem na Cimburku a přešel Hušák do Jevíčka. 21. dubna oddíl VI. A. stavěl na zahradě mateřské školy podsadu a starší vyřazený stan, aby si malé děti mohly hrát na „Boudo budko“ a jiné hry. 23. dubna (čtvrtek) odpoledne bylo slavnostní shromáždění skupiny na počest 10. výročí založení PO. Účastníků byla plná auta. V popředí byl stůl potažený rudým suknem a na něm byly připraveny kytice se stužkami: „K 10. výročí PO skupina Olexy Borkaňuka na JSŠ v Jevíčku;“ ve 14,45 oslava začala. Předsedkyně skupinové rady E. Schneiderová vítala přítomné, zejména zástupce korporací. Praporečník A. Šeránek přinesl ze síně tradic prapor skupiny a stál s ním v pozoru po dobu oslavy na čelném místě. Pěvecký kroužek zazpíval dvě písně (Vrchovinu a Pionýrský valčík), pionýrka Gallová ze IV. třídy přednesla báseň Deset let od J. V. Svobody. Potom pronesl hlavní projev vedoucí skupiny s. F. Továrek a nato účastníci oslavy vyslechli pozdravy hostí. Soudruh Müller krátce hovořil za MNV a za Sokola, s. Nahodil za vesnickou organizaci KSČ, s. Kopeček za patronátní závod DIU, s. Spáčilová za JZD, s. Jakubec za svaz požární ochrany, s. Orner za vedení školy. Jejich projevy byly stručné, srdečné, plné důvěry v dobrou práci naší skupiny. Ke stolu přistoupili cyklisté, sál povstal. Cyklisté berou kytice a odcházejí, aby je zavezli na památná místa v okolí: na hřbitov rudoarmějců u Vísky, k pomníku letců u Smolenské přehrady a u Jaroměřic, k reliefu Petra Bezruče a k pamětní desce Petra Müllera ve Smolenském údolí. Pak už jen zaznívá budovatelská hymna, povel „K praporu hleďte“ a naše malá, ale důstojná slavnost končí. Večer jsme se odebrali na Červený kopec a zapálili oheň, jehož plameny šlehali až 5 m vysoko. Podobné ohně jsme viděli dokola, na kopcích nad Malou Hanou: na Kalvarii, na Stráži, na Babáči, atd. Planuly tam jako hvězdy a vydávaly svědectví, že nejmladší směna budovatelů i obránců je na místě. 24. dubna odpoledne na slavnostním zasedání ÚVČSM v Moravské Třebové byl náš prapor dekorován stuhou „Za příkladnou práci 10 let PO ČSM.“ Vedoucí oddílu VI. třídy byla vyznamenána odznakem vedoucího PO. Kromě praporčíka byli na slavnosti přítomni: Helena Skácelová a Jan Novotný. Večer téhož dne vystoupil ještě náš pěvecký kroužek vedený s. učitelkou Hrazdirovou, na aktivu ke Sjezdu socialistické kultury v sále Stalingradu. I v této souvislosti se mluvilo o 10. výročí PO. (přítomni: Prof. Karlovy univ. Dr. Julius Dolanský, spis. Ing. Zdeněk Pluhař, laureát st. ceny, Zdeněk Blažek, skladatel, sochař F. Šenk a jiní, za okres vedoucí školského odboru s. Kočvara a inspektor s. Hruška). Už 25. dubna mělo prvních 11 uchazečů splněno podmínky odznaku 50 jarních kilometrů 1959: Otruba, Skřepský, Přichystal, Tiler, Mackerle, Dvořák, Pátek, Václavek, Dostál J, Staňková, Kolaříková. K 1. květnu dostali odznaky Mladý mičurinec tito členové: Havlíček, Dosedlová, Jašková, Moravcová, Prudký L., Kritzbach J., Polák J., Wallertová M., Oškerová M., Štoudková V., Valentová J., Suchá L., Kritzbachová M., Václavek B., Schmitová A., Brabencová Z., Němcová M., celkem 19. Doposud byli nositeli tohoto odznaku u nás jen 3 členové skupiny. 27. a 28. dubna prošli pionýři V. a VI. tříd všechny domácnosti v Jevíčku s žádostí, aby staré železo bylo odevzdáno do sběru. Ve středu 29. dubna pak pionýři vyšších tříd s dvěma nákladními auty /jedno z DIA a druhé z výk. skladu / za vedení s. Šilhana a s. Továrka město objížděli a šrot sváželi do skladu /přes váhu uhelných skladů/. Bylo tak svezeno 131q železa, se sběrem před měsícem to představuje 231q. Výtěžku bude použito k částečnému krytí výloh letního tábora. Plné auto šrotu bylo nasbíráno jen na autostrádě. Na 1. máje zrána silně pršelo a byl vítr. Zdálo se, že manifestační průvod bude malý. Ale po osmé hodině vítr a déšť ustal a přišlo tolik lidí, jako doposud nikoliv. Průvod byl velmi pestrý a živý. V naší skupině jsme měli mladé turisty, mičurince, požárníky, atd. Pohromadě šli pionýři a pionýrky i svazáci, kteří tančili v Mírovém dopise. Nesli transparent „ Mír dětem světa“. Po průvodě začalo záhy vydatně pršet. K 5. květnu jsme podávali hlášení o výsledcích naší práce v Roce pionýrské pomoci státu: Odpracováno /mimo povinné školní brigády/ 1193 hodin, sebráno 3840 kg papíru a hader, vysázeno 3000 topolů, 400 vrb, 2000 různých keřů, sebráno 23,4 tun starého železa. Mezi nejúspěšnější sběrače patří: Illová ze III. třídy /252 kg papíru/, Liška /245 kg papíru/, Dostál Ant. z VI. C. /128 kg papíru/, VI. B. Badal /111 kg papíru/, Smékalová z VIII. A. /391 kg papíru/. Máme 23 nových nositelů stužky a 62 nositelů hvězdičky Mladého budovatele ČSR. 9. května, ve výroční den osvobození ČSR Rudou armádou, se zúčastnila naše delegace slavnosti na hřbitově rudoarmějců u Vísky. Položila tam kytici. Odpoledne podnikli naši zástupci pochod k hrobu part. skupiny Borkaňuka u Předního Arnoštova. Byla tam veliká slavnost za přítomnosti zástupců okresních složek. Jana Gallová ze III. třídy přednesla báseň J. Štoly, Hrob rudoarmějce. Ve dnech 9. a 10. května podnikl oddíl VII. B výlet spojený s tábořením do Orlických hor, /Mladkov, Adamův vrch, Číhák, Zemská brána, přehrada v Pastvinách, Letohrad/. Týž oddíl byl ze soboty na neděli /16. - 17/ v chatě na Hušáku /zapůjčil krajský výbor SČSP/. Oba tyto podniky vedl s. učitel Šilhan. Turistika se nám tedy ve skupině potěšitelně vzmáhá. Ve středu 13. května jsme uspořádali skupinový turnaj v přehazované. Byl to trénink na turnaj, plánovaný k otevření hřiště 30. t. m. Ve středu dne 20. května navštívili naši skupinu hosté z Prahy. Byli to členové redakce Vedoucího pionýrů, v čele s vedoucí redaktorkou s. M. Rampasovou, a pak členové redakce časopisu Pionýr. Měli hlavně zájem o naši síň tradic. Prohlásili, že něco tak pěkného, takový vztah k dobrým tradicím u nás ještě neviděli. Naši knihu ctí přijali za unikát. Ve středu 27. května jsme měli ve Smolenském údolí odpoledne Jisker a mladších pionýrů. Sešlo se nás tam na 65. Pionýři postavili mezi stromy houpačku a Jiskry stály ve frontě, až na ně dojde řada. Pionýři se pak učili stavět řádně stany. I oheň jsme pro Jiskry rozdělali. Na prostranství před chatou jsme si zahráli i několik pěkných a rušných her. Příští den bylo 22 pionýrů se sk. Vedoucím na Šubířově /plnili 100 jar. kilometrů/. Šli od Jaroměřic lesem a vyšli na silnici vysoko nad Chobyní. Hlavní cíl byla hospoda u Daňků a beseda s panem Daňkem, bývalým zápasníkem a přítelem G. Frištenského. Bohužel, beseda se nekonala, protože p. Daněk byl nemocen. Zato při cestě na Úsobrno před vstupem do lesa byla objevena další upolínová louka /první je u Nových sadů/. Na túře byli vytrvalí turisté, jako Kolaříková, Staňková, P. Otruba a jiní. V rámci oslav 10. výročí založení PO byli vyznamenáni a odměněni tito pionýři a pionýrky: Emilie Bašná ze VII. B pobytem v mezinárodním táboře míru. Lubomír Sadílek z VI. B, Dostál Antonín ze VII. C., Dvořák Vladimír ze VII. A., a Marcela Vašková ze VII. B vyfotografováním před okresním praporem PO. Ladislav Prudký, Romana Jašková a Pavla Spáčilová ze V. B se účastní sletu pionýrů v Praze ve dnech 21. - 28. června. Výstavu 10 let PO v Jízdárně pražského hradu a obdobnou výstavu v Mor. Třebové jsme obeslali zvětšeninami /v rámech/ fotografií z naší činnosti. 30. května byl u nás slavný den. V rámci oslav MDD jsme otevírali naše hřiště, zahajovali jsme na něm provoz. Zbývá sice ještě postavit šatny a dokončit menší úpravy, ale jinak je hřiště, lépe stadion, schopno provozu. Je to veliký úspěch všech našich svazáků a pionýrů. Slavnost měla tento pořad: V 8,45 byl nástup všech žáků naší školy na novém hřišti, byla vztyčena státní vlajka, naše vlajka táborová, ošlehaná větry a vybledlá horským sluncem. S. ředitel Dostál vřelými slovy zhodnotil zásluhy dobrovolných pracovníků – brigádníků na tomto díle, /uved např. Vl. Jakubce, Šimečka, L. Smékala, K. Neuera, F. Továrka ml. aj./, s. uč. Binky a ost. uč. těl. výchovy. Dověděli jsme se i tyto podrobnosti: Bylo odpracováno přes 30000 brig. hodin, vykopáno a přesunuto 1810 kubíků půdy, spotřebováno 400 kubíků kamene a štěrku, 200 kubíků škváry, 50 kubíků štěrkopísku, 2 vagony antuky, na 40 q cementu. Rodiče odpracovali jen 40 hodin, 2 dny zedník, celkový náklad byl v akci Z 70 000,- Kčs, SRPŠ přispělo 2000,- Kčs. Hodnota celého díla je ¼ milionu Kčs. Po projevu s. ředitele byl slavnostní pochod od nejmenších a po 10. třídy pak defilovali hosté. Jedenáctky měly volno před maturitami. Následoval sportovní pořad – okresní lehkoatletický trojboj, za účasti žáků a žákyň z několika škol okresu. Z nejbližších nebyl nikdo z Jaroměřic a z Chornic. Odpoledne byly soutěže v odbíjené (žáci vyšších tříd a absolventi) přehazované a vybíjené /Jevíčko, Opatovice/. Večer ještě byl urputný boj ve volejbalu mezi reprezentanty učitelského sboru a absolventy školy. Mladí jen tak tak zvítězili v poměru 3:2. mezi 16. a 18. hod. byla přestávka, vyplněná vystoupením vojenského souboru tanců a písní Janošík z Brna. Soubor vystupoval před vyprodaným sálem ZK DIU a sklízeli přímo bouři nadšeného potlesku. I Jánošíci byli spokojeni. Prohlásili, že před tak vděčným publikem je radostno vystupovat a slíbili, že opět přijedou. V neděli 31. května byla v sále Besedního domu v Moravské Třebové okresní pionýrská slavnost k 10. výročí PO. Od nás byli přítomni s. Vašková, Sadílek a Dostál A., jimž byly předány fotografie před praporem okr. PO a s. skup. ved. Na začátku června byla založena Kniha členů PO JSŠ Jevíčko /na základě usnesení ÚV ČSM/. Pod číslem 1 byla uvedena pionýrka J. Čábelová z VIII. A. Pro 45 pionýrů byly vyhotoveny legitimace /první/ a slavnostně předány. Dne 9. června složilo 11 nových pionýrů z různých oddílů slib, takže toho času nemáme žádné pionýry bez slibu. Ve stejnou dobu bylo v síni tradic předáno 23 odznaků 100 jarních kilometrů, a diplomy vítězům okr. kola STM. V neděli dne 7. června podnikla skupina pionýrů ved. s. Šilhanem a v doprovodu taj. s. Hrazdiry výlet na Praděd. Účastníci jeli nákladním autem n. p. DIU. Náklad na jednoho činil 4,- Kčs. Trasa vedla na Karlovu Studánku, Barborku, a odtud pěšky na Praděd. Účast 30. Cestou zpět se zastavili v Uničově, kde byl sehrán fotbalový zápas mezi chlapci a děvčaty. Děvčata zvítězila 3:2. Měsíc červen byl poznamenán zintensivněním příprav na okresní a místní spartakiádu. Okresní spartakiáda se konala v neděli 14. června v Moravské Třebové. V sobotu bylo nepříznivé počasí a tak bylo upuštěno od hromadné účasti nejmenších (Pohádka o Honzovi, Radostná jar.) Okresní spartakiáda byla dobře připravena a vydařila se. Naše místní spartakiáda se konala za týden později, v neděli 21. června. Konala se odpoledne na hřišti ve Žlibkách. Zahájena byla průvodem cvičících, jichž bylo asi 200. Naši nejmenší cvičili Pohádku o Honzovi (nacvičovala s. Kolisková a Helešicová), Radostnou jar (s. Kubínová), starší žákyně měly cvičení Červené míčky (s. Vrbková, Kritzbachová a Hrazdirová), žáci Buď připraven k práci a obraně vlasti (Ševčík, Továrek), pionýrky VIII. tříd cvičily již jako dorostenky s bílými obručemi (s. Vrbková). Dál pak cvičili ještě dorostenci a ženy. Bylo krásné počasí, přihlížejících hodně, dostali jsme i občerstvení (párky nebo obložené chlebíčky a sodovku), všichni jsme byli spokojeni. V sobotu 20. června odjeli naši delegáti, L. Prudký, R. Jašková a P. Spáčilová do Prahy na pionýrský slet k 10. výročí PO. Slet trval až do 28. června, každý den měl určitý ráz, např. den mladého obránce, den mladého budovatele atd. Vyvrcholil velikým průvodem Prahou. V tomto průvodu nesla naše delegace náš skupinový prapor. Jinak byla činnost nepříznivě ovlivněna tím, že několik vedoucích složilo kolem 1. června zkoušku dospělosti a ze školy odešli, ostatní se připravovali k závěru školního roku. Ve středu 17. června jsme měli poslední vycházku v rámci 100 jarních km, a sice do Bělé ke staré borovici. Odznaků 100 jarních km jsme letos získali 44. Byl už též čas připravovat letní tábor. A to dalo hodně práce, zejména s. vedoucímu skupiny: připravit táborový kolektiv a postarat se o finanční úhradu. Na tábor jsme tentokrát odjížděli hned 30. června (bylo to úterý) večer. Správa drah v Olomouci nám zapomněla zajistit vůz a tak jsme se tlačili na chodbičkách. Ke všemu někde za Valašským Meziříčím začalo pršet. Pršelo, i když jsme vystupovali na nádraží v Liptovském Mikuláši, na cestu na místo tábora nebylo pomyšlení. Zůstali jsme v mikulášské sokolovně den a noc a byli jsme vděčni domorodcům, že jsme zůstali v suchu. Odpoledne se už mraky protrhaly a tak jsme si prohlédli Mikuláš a vystoupili jsme na Háj, kde je pomník nad hroby 1400 příslušníků Armádního sboru generála Svobody, kteří padli při osvobozování Liptova. Na tábořišti jsme tedy byli 2. července. Tábor jsme hned postavili a začalo pěkné počasí. Náš tábor se jmenoval Sputnik, byl ve Svätojánské dolině hned za Liptovským Jánem (pod Belom) v Nízkých Tatrách. Znělka: Čin, ne slovo chválí hvězda nová, té hvězdě míru – tábore – hurá. Zpívali jsme „raketovou“ píseň, lidové písně o hvězdách, četli jsme si úryvky z knihy K mrakům Magelanovým atd. Výlety: Poludnice (7. VII.), Skalnaté pleso a sedlo pod Lomnickým štítem (10. VII.), Krakova hola (12. VII.), Slemä a Ohniště (zřícené letadlo z Povstání, protěž alpská 20. VII). Našimi sousedy byli vysokoškolští studenti z Bratislavy. Chodili jsme se koupat na koupaliště v Liptovském Jáně, kde je teplá minerální voda. Nový pramen byl navrtán při cestě k táboru. Nad táborem často kroužili orli křiklaví, jako zvláštnost chytila služba do konve od mléka plcha velkého. Vyfotografovali jsme jej a zase jsme jej pustili. Na blízké říčce jsme si postavili hráz a měli jsme tak vlastní koupaliště, jenže trochu studené. A jiných zajímavostí tu bylo dost (beseda s horárem Stanislavem Belem, táborové ohně atd.) Na táboře nás bylo 53, ze staré gardy poměrně málo, víc bylo tentokrát nováčků. Hlavní vedení stejné jako v minulém roce, jen místo s. Vystavěla byli zde s. Prudký J., a poprvé s. Písek J. Jako oddíloví vedoucí s námi pracovali F. Továrek ml., Slavíčková J., Vrbka J., pomocnicemi v kuchyni byly J. Elblová a A. Jarošová. Na táboře jsme měli po prvé veliký stan pro společná shromáždění, který jsme získali od armády. Poslední den při likvidaci tábora, v úterý 21. VII. začalo hrozně pršet. Byla veliká bouře a mnoho věcí nám zmoklo, takže např. matrace se sušily celé prázdniny v tělocvičně. Jak jsme za deště přijeli, tak jsme za deště odjížděli, to však nemohlo pokazit naši náladu. Ve dnech 20. - 24. července byl celostátní sraz mladých turistů v Bystré dolině pod Chopkom (bylo to na opačné straně Nízkých Tater, než kde jsme měli tábor). Tohoto tábora se zúčastnila delegace našeho okresu, vedl ji s. učitel M. Šilhan. V delegaci bylo 8 našich pionýrů a sice: Štoudková, Slechanová, Péřová, Walertová, Jakubec, Novotný, Kolínský, M. Šilhan ml. Sraz byl obeslán asi 4.000 pionýry a naše děvčata se v něm při orientačním závodě umístila na 5. místě. Ve dnech 25. července – 1. srpna se konal putovní tábor Bratříci a Mária. Podnikli jej svazáci, odchovanci našich táborů, v počtu 7. Ujeli vlakem, autobusy, na vorech a ušli pěšky celkem 1200km. Byli na Muráni, na Spišském hradě, ve Staré Lubovni, v Červenom Kláštore v Pieninách, sjeli Dunajec. Chtěli projít Belanské Tatry, ale prchli odtud před deštěm. Tábor vedl s. F. Továrek. Ve dnech 1. - 8. srpna se konal putovní tábor oddílu VII. B. Po stopách portášů. Zúčastnilo se jej 12 pionýrů a pionýrek. Vedl jej s. M. Šilhan. Účastníci tábora se utábořili na březích přehrady na Bystřičce a podnikali odtud výstupy do Beskyd. Byli na Radhošti na Vsackém Cábu atd. S našimi pionýry zde bylo 12 pionýrů ze Zadního Arnoštova. Pionýrka E. Bašná ze VII. A byla za vzorné plnění povinností poslána do mezinárodního pionýrského tábora. Byla od 28. 7. do 25. 8. v mezinárodním pionýrském táboře na Sitně na Slovensku. Seznámila se tam a navázala přátelství s táborníky z Anglie a Belgie.
2018-konec-tabora-041-1808105654_thumb.jpg
08.08.2018

Aktuální informace

8.8.2018 Doplněny poslední fotografie z konce tábora. Vzhledem k tomu, že od úterý...