Blíženci
2012

Blíženci - 2012

Bobrovecká dolina 2012

logo_2012Před týdnem jsme se vrátili z letního tábora v Bobrovecké dolině. Dost dobrým špásem byl příjezd prázdného autobusu na Palackého náměstí. I já jsem byl překvapen a tak jsem rodiče ubezpečoval, že z Bobrovce odjížděl autobus plný. Barevná plejáda táborníků se objevila na rohu u Vesmíru a rodiče zajásali. V duchu pohody, recese a samozřejmě i turistiky a práce probíhal letošní tábor s názvem Blíženci. Název reprezentoval první heslo z naší „čtyřletky“ SLUNCI, HORÁM, MLÁDÍ, VLAJCE. Blíženci, tedy ne znamení, ale souhvězdí. Dvě nejjasnější hvězdy Castor a Pollux ztvárnil zručný instruktor Jarda vyřezávanými mužíky z kořenů, kteří strážili naši bránu. Konec tábora byl již třetím rokem stejný. Vzhledem k nepřízni počasí jsme se snažili zbourat tábor již ve čtvrtek. Radarová předpověď byla příznivá a tak se nám podařilo provětrat deky a proslunit štruzoky. Ty pak ihned putovaly do boudy. Když jsme měli sbalených 20 stanových celt, mírně zapršelo. Další práce pokračovala s vidinou, že zase budeme sušit. Odpoledne přišla silná bouře a uhodilo i do smrku 50 m od tábora. Díky Radkovi Sedlákovi jsme zachránili celty a rozprostřeli je v neděli v sokolovně. Poslední týden bylo počasí opravdu rozmarné a tak nevyšel výlet do Liptovského Jána na koupání, navštívili jsme Liptovský Mikuláš s možností něco nakoupit domů. Předposlední den, při balení, jsme si samozřejmě udělali čas na vyhodnocení celotáborové hry a pořádku. Letos byla nejúspěšnější družina Modrá s vedoucím Honzou a instruktorem Kubou. Nejlepší pořádníci byli Štěpán s Adamem. V letošním roce jsme museli opravit starou boudu. Byla postavena v roce 1961 a díky zlodějům z loňského roku měla vytlučené obvodové desky. Tři boudy nám vykradli již loni v srpnu. Zmizely pláty na kamna, roury, střechy na kuchyň, plachty na wc a další drobný materiál. Bylo to v době, kdy sousední tábor Mier „uklízeli“ místní skupinky. Během roku probíhala kontrola a tak jsme s pomocí pana starosty Laco Sedláka vždy boudy zabezpečili. Výborné byly i programy družin, které táborníci nacvičili. Videozáznam necháme zpracovat a na kabelové televizi města se budete moci podívat, co děti dovedou. I v letošním roce jsme zavěšovali fotografie na web města. Opět byla největší návštěvnost jevíčských stránek a to 9. 7. 2012. Při pěkném počasí jsme se vrátili ke cvičení na louce, které právě propagoval zakladatel těchto táborů pan učitel František Továrek. Dělali jsme různé skopičiny, ale vždy u nich bylo zapotřebí síly, mrštnosti a nápadu. Učili jsme děti lasovat a třeba skákat přes dvě protisměrná dlouhá švihadla. Na výpravy do hor jsme měli smůlu. Přestože jsme sledovali meteorologickou předpověď, výprava na Babky se nepodařila. V půli cesty jsme se vrátili a tak jsme unikli bleskům a vodě. Menší skupinka však vyrazila na Baníkov a Tri kopy. Baníkov byl zdolán, ale Tri kopy jsme radši odložili a před příchozí bouřkou vrcholové družstvo sestoupilo přes Prislop do Žiarské doliny. Odměnou jim byla jízda na koloběžkách 6-ti kilometrovým úsekem. V jedné táborové písničce se zpívá: „ať tábor má čím topit a my nejsme o hladu“, a tak důležitým úkolem bylo dělat dřevo. Táborníci se naučili sekat a řezat. V letošním roce bylo v bezprostřední blízkosti tábora dřeva dost. Letošní tábor byl ve znamení nostalgie. Zcela neočekávaně se stavila rodina Vlasákových, kde na tábory jezdila mamka a pak obě dcery a to jako děti, pak jako instruktorky a pak jako vedoucí. Do této skupiny zcela zapadla Kačka Smékalová a Peťan Janeček. Díky moderním technologiím jsme si udělali na tábořišti promítací podvečer. Bylo to jako v letním kině. V letošním roce vyšel v Liptovském týdeníku zajímavý článek o přehradě Liptovská Mara, podél které celé roky jezdíme. Z vyprávění pamětníků, třeba pana Vrbického víme, jak se jezdilo na Liptov údolím bez přehrady. Letošní množství sněhu bylo v Západních Tatrách rekordní. Proudy vody v Jaloučanke zcela změnily její ráz. Kousek pod táborem se objevila písečná pláž. Stala se místem dovádění jak na stavění, tak i pro táborníky. Pořád schováváme barevné dřevěné kostky na hraní. Každá celotáborovka má vždy jeden úkol a to ztvárnit z těchto kostek symboliku tábora. Družinám se to podařilo. Díky Pavlovi Vykydalovi jsme poprvé spatřili podvodní svět Jaloučany. Jak živé táborníky, tak i strukturu dna se mu podařilo nafotit a natočit. Z okolí tábora jsme navštívili salaš a vodopád. Základní stavbu tábora opět zajišťovala „firma“ STANMONT-společnost s vrčením omezeným, stejně tak jako, zabíjačku. Celkem se mezi táborníky ujala nová písnička, která se jmenuje právě Zabíjačková a začíná: Na Barvířské to zas kviklo… Letos se nám podařilo dokoupit vsuvný díl do stanu Svitava, nový stan pro kuchařky, museli jsme pořídit nové pláty na kamna, střechy na kuchyň a plachty na WC. Částečně hrazeno z grantu města Jevíčka. Opět s námi na táboře byli pravnuci pana učitele, kteří žijí v Anglii a také Samko a Kika z Košic. Na ochraně přírody v Liptovském Mikuláši jsme obnovovali povolení tábora. Máme ho na tři roky. Z vedlejšího tábora Mier zůstala jen holá stavba bez oken a dveří, ale zatím se střechou. Tam přespala první noc stavěcí četa a poslední noc děti. Slzy v očích dětí se opět objevily při příjezdu do Jevíčka. Dík za dobrý kus práce patří všem, kteří jakkoli s táborem pomohli. Jako z Babek ovce vrátíme se do Bobrovce.

Ing. Roman Müller, hlavní vedoucí tábora a starosta Města Jevíčka

blizenci-2012-1405080713_thumb.jpg
2018-konec-tabora-041-1808105654_thumb.jpg
08.08.2018

Aktuální informace

8.8.2018 Doplněny poslední fotografie z konce tábora. Vzhledem k tomu, že od úterý...